﻿&editionNumber=27
&editionVolume=3602

&centralHeader="Letecká válka si vybírá daň na mužích i strojích"

&mainArticleHeader="Sovětští piloti označují Spitfire za nespolehlivý"

&mainArticleText="Sovětští piloti si stěžují, že britské Spitfiry dodané v rámci Lend-Lease nejsou pro jejich podmínky vhodné, zejména kvůli množství nehod. Sověti je proto nahrazují spolehlivějšími americkými Airacobrami. Podle Moskvy byly dvě perutě vybaveny obratnými Spitfiry Mk.V, které se již osvědčily v britských službách. Stroje dorazily minulou zimu a obě jednotky nyní bojují na Kubáni.

Spitfiry jsou dobře vyzbrojené, mají výkonné motory, jsou rychlé a obratné a měly by se vyrovnat většině stíhaček Luftwaffe. Sovětští piloti však nadšení nesdílejí. Jeden důstojník uvedl, že výcvik byl uspěchaný a nedostatečný. Výcvikové materiály a technická dokumentace dorazily pozdě a jejich překlad zabral další čas. Pozemní personál navíc neuměl správně udržovat motory.

To může vysvětlovat vysoký počet mechanických poruch a nehod, při nichž zahynuly desítky pilotů. Dalším problémem je podobnost siluety: piloti Jaků si Spitfire často pletou s Messerschmittem 109 a zahajují na něj palbu. Takto mohlo být napadeno až tucet strojů a několik z nich bylo poškozeno. Piloti také nejsou zvyklí na výzbroj ve křídlech, protože většina sovětských stíhaček má zbraně soustředěné v přídi.

Spitfiry utrpěly i bojové ztráty, částečně kvůli nedostatečnému výcviku a zkušenostem. Nové náhradní díly prakticky neexistují, takže mechanici musejí rozebírat neletuschopné stroje. Poškozených letadel je mnoho a přístroje jsou často nahrazovány sovětskými součástkami. Motory jsou údajně silně opotřebované. Štěrk z provizorních letišť navíc poškozuje dřevěné vrtule Spitfirů, což může mít pro piloty smrtelné následky.

Piloti i velitelé proto dávají přednost početnějším americkým P-39 Airacobra. Ty jsou dobře vyzbrojené, odolné a vhodné pro širokou škálu úkolů."

&secondaryArticleHeader="Těžké americké ztráty při náletu na Kiel"

&secondaryArticleText="Američané konečně potvrdili těžké ztráty při náletu na Kiel. Formace 76 bombardérů B-17 byla vyslána proti tamním ponorkovým loděnicím, ale narazila na nečekaně silný odpor Luftwaffe. Většina bombardérů byla zničena nebo poškozena. Současně útočilo 151 bombardérů na Brémy; obě skupiny patřily k americké 8. letecké armádě. Nálet na Brémy byl označen za úspěšný a při zásahu cílů byly ztraceny jen čtyři bombardéry.

Luftwaffe zachytila oba svazy, které možná měly německou reakci rozdělit. Proti Brémám byly vyslány jen čtyři stíhačky, zatímco hlavní síla zaútočila na menší skupinu mířící na Kiel. Ze 76 bombardérů bylo 23 ztraceno a dalších 23 poškozeno. Přes dvě stě letců je vedeno jako pohřešovaných. Mezi nimi je brigádní generál Nathaniel B. Forrest III, náčelník štábu 2. letecké armády, který misi pozoroval. Svědci viděli z jeho letadla padáky, takže mohl přežít a být zajat. V takovém případě by šlo o prvního amerického generála zajatého Němci.

Ukazuje se, že ani množství kulometů B-17 „Flying Fortress“ nestačí proti vytrvalým útokům německých stíhaček, a to ani v sevřené formaci. Bombardéry budou potřebovat stíhací doprovod. Žádná současná spojenecká stíhačka však nemá dostatečný dolet hluboko nad Německo a zpět. Nejdelší dolet má americký P-47 Thunderbolt, který dokáže doprovázet bombardéry přibližně nad Belgii a Nizozemsko. Řešením by mohly být odhazovací přídavné nádrže, to však vyžaduje úpravy konstrukce.

Prozatím tak může srdce Německa soustavně ohrožovat především noční bombardovací ofenziva RAF."

&fakeArticle1Header="Americký armádní lékař přežil seskok z velké výšky"

&fakeArticle2Header="Posádky ponorek se bouří v Norsku"